Většina kuřáků si myslí, že nikotin je jediná látka v cigaretě, na které jsou závislí. Je jich tam však mnohem více, až 4000 dalších chemikálií v cigaretách vytváří závislost. Obrovské množství toxických, chemických látek v cigaretách působí těžkou újmu na centrální, nervový systém, což vyvolává druh závislosti a tou je touha po úlevě, relaxaci a zbavení se úzkosti. Tento pocit však trvá pouze 15 -20 minut.
Rizika kouření
V tabákovém kouři je přes 60 látek s karcinogenními účinky. Tyto látky jsou jsou obsaženy přímo v tabáku, nebo vznikají během hoření. Vyskytují se převážně jako malé částečky a jsou to látky jak organického, tak i anorganického původu. Samotný tabákový kouř je zařazen do seznamu karcinogenů třídy I A, tedy nejvyšší nebezpečnosti. Každých 8 vteřin zemře na Zemi jeden člověk na následky kouření.
Radioaktivní karcinogeny
Kromě chemických neradioaktivních karcinogenů, obsahuje tabák a tabákový kouř malé množství izotopu olova a izotopu polonia, u obou se jedná o radioaktivní karcinogeny. Radiochemik NCAR Martell Ed svým výzkumem zjistil, že radioaktivní látky z cigaretového kouře jsou uloženy v "exponovaném místě" větvení průdušek. Vzhledem k tomu, že dehet z cigaretového kouře je odolný proti rozpouštění v plicních tekutinách, mají radioaktivní sloučeniny spoustu času projít radioaktivním rozpadem, než jsou vyloučeny přirozenými procesy. V inetriérech tyto radioaktivní látky přetrvávají během pasivního kouření. A proto dochází k větší expozici, když jsou tyto radioaktivní látky absorbovány při běžném dýchání, které je hlubší a delší, než když se inhaluje přímo z cigaret. Poškození ochranné epitelové tkáně v důsledku kouření tím jen zvyšuje dlouhodobé udržení nerozpustných sloučenin polonia, vznikajícím při spalování tabáku. Martell odhaduje, že již 80 -100 RAD (karcinogenní radiační dávka), která se dostane do plicní tkáně kuřáka, je příčinou úmrtí na rakovinu plic.
Aktivní kouření
Aktivní kouření má neblahý vliv na zdraví kuřáka. Významě se podílí na vzniku mnoha nemocí, nebo je dokonce přímo zapřičiňuje. Ovlivňuje také ještě nenarozený plod, orožuje děti i dospělé.
Rakovina
Mezi zoubné nádory postihující kuřáky patří nejen ty plicní, ale i nádory v ústní dutině, nádory slinivky břišní, děložního čípku, ledvin a močového měchýře, střev a konečníku.
Srdečně - cévní systém
Kouření výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen). Důsledkem jsou mozkové cévní příhody a srdeční infarkty.
Kůže
Kouření má vliv na drobné tepénky kůže, čímž podstatně urychluje zevní projevy jejího stárnutí. Důsledkem kouření se zhoršuje pružnost pleti, zmenšuje se přirozená schopnost optimální hydratace, tvoří se více vrásek, pleť povadne a je našedlá.
Těhotenství
Kouření má velmi negativní vliv na vyvíjející se plod v děloze. Kouří-li matka v těhotenství, zvyšuje se tím pravděpodobnost potratu, nižší porodní hmotnost dítěte, narození dítěte s vrozenými vývojovými vadami. Přesto je překvapivé, že v těhotenství přestává kouřit pouze asi 20% žen.
Ohrožení dětí
Tabákový kouř je mimo jiné také jednou z příčin syndromu náhlého úmrtí kojenců. Pobyt v zakouřeném prostředí zvyšuje u dětí riziko zápalu plic, zánětů středního ucha, je příčinou asi desetiny dětských leukémií, zvyšuje riziko astmatu a astmatického záchvatu, vede ke snížení plicních funkcí dítěte.
Ostatní nemoci
Mezi další nemoci a poruchy, které kuřáci obvykle mívají, může zařadit:
- vředovou chorobu žaludku a dvanácterníku
- dřívější rozvoj šedého zákalu a stařecké hluchoty
- u mužů poruchu potence a plodnosti
- u žen menstruační obtíže, či neplodnost
- zhoršené hojení ran
Pasivní kouření
Jedná se o nedobrovolné kouření spojené s pobytem v uzavřeném, ale i otevřeném prostoru s kuřákem. Na pasivní kouření zemře v ČR ročně 3000 lidí.
Inhalace tabákového kouře vede zejména :
- k psychosomatickým poruchám
- ke zhoršení chronických onemocnění
- k urychlení civilizačních chorob (nádory, srdečně - cévní onemocnění)
- k opoždění vývoje dítěte